Exekuční řád (EŘ) upravuje pravomoci soudních exekutorů a způsoby provádění exekucí (srážky ze mzdy/příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí/podniku, uspokojením práv na nepeněžité plnění). Exekutor je státem pověřená fyzická osoba, která provádí nucený výkon exekučních titulů za úplatu. Při výkonu má postavení veřejného činitele. Nejedná se tedy o jakoukoliv osobu, která pro věřitele zajišťuje vymáhání dluhu.
Nejčastější krizové situace, ke kterým při provádění exekucí dochází:
Přiměřenost exekuce
Exekutor postihuje majetek, který bezpečně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky a jejího příslušenství - § 58 EŘ.
Exekuce ukládající zaplacení peněžitého plnění se provede nejprve přikázáním pohledávky, srážkami ze mzdy/jiných příjmů, nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. Pokud tyto způsoby nepostačují , provede se exekuce prodejem movitých nebo nemovitých věcí/podniku. Obranou proti nepřiměřené exekuci může být návrh na zastavení exekuce podle § 268 o.s.ř. podaný podle §55 EŘ. Pozor na 15ti denní lhůtu.
Do soupisu majetku povinného byly zahrnuty věci ve vlastnictví třetích osob
Ten, jemuž svědčí právo k sepsané věci, může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh se podává u exekutora, který věc pojal do soupisu, lhůta pro podání je 30 dnů. - § 68 EŘ. Pokud exekutor návrhu nevyhoví a věc nevyškrtne, může si taková osoba podat žalobu u exekučního soudu, lhůta pro podání je 30 dnů - § 68 odst. 2 EŘ.
Odklad nebo zastavení exekuce
Návrh na odklad nebo zastavení exekuce se podává k pověřenému exekutorovi. Ten bude rozhodovat v tzv. nesporných věcech – návrhu vyhoví, v ostatních případech postoupí věc k rozhodnutí exekučnímu soudu - § 54 a 55 EŘ.
Samosprávným orgánem exekutorů je exekutorská komora ČR. Státní dohled vykonává ministerstvo spravedlnosti.